Starý Světlov

Severně od obce Podhradí, na hlavním hřebenu Vizovických vrchů, se mezi kopci Bába a Brdo nachází zřícenina hradu Starý Světlov.

Hrad je v písemných pramenech poprvé zachycen v predikátu z 60.let 14.století. Podle archeologických nálezů lze počítat s osídlením kopce již v 1.polovině 14.století. Stavební úpravy lze předpokládat v době husitských válek, protože hrad tehdy patřil králi Zikmundovi. Na počátku 80.let 15.století začala výstavba nového hradu Světlova a Starý Světlov byl postupně opuštěn. Snad k tomu vedly i nevyhovující geologické podmínky hradního hřebenu, kde docházelo k sesuvům půdy. V 2.desetiletí 16.století je hrad připomínán jako zbořený a pustý.

Hrad zaujal rozšířené místo hřebenu v místech, kde nad povrch vystupovala skála. Na obou stranách hřebenu místo hradu oddělovaly snížené sedla. Hlavní areál hradu má oválný tvar o rozměrech 70x45 m. Celé jádro obíhá mohutný příkop s vnějším valem. Na západní a jihozápadní straně se k jádru připojovalo předhradí. Jádro ohraničovala hradba na oktogonálním půdorysu, která dosahovala šíře 1,8 m. Nejlépe se dochovala podél severní a západní strany, její průběh lze ale sledovat po celém obvodu s výjimkou jižní strany, kde vytváří pouze val. Před hradbou probíhal ještě parkán, jehož zeď je patrná v různě dlouhých úsecích podél severní a západní strany. V severní části jádra byl k obvodové hlavní hradbě postaven palác, který měl v přízemí tři zaklenuté prostory. Později k němu byl na západní straně přistavěn přístavek. Členitý terén jádra prozrazuje další budovy, ze kterých se dochovaly především výrazné prohlubně. Na jihozápadě byl archeologickým výzkumem obnažen objekt, který vystupuje z parkánu do příkopu, snad jde o bránu. Před ní se nachází drobný terénní výběžek, který byl využit a opevněn obvodovým příkopem. Ještě dál k jihu vybíhá opevnění těžce poškozené recentními cestami, mělo bránit hrad od navazujícího terénu na jihu. V prostoru západně od hradu se předpokládá předhradí s bránou a minimálně jednou zděnou budovou.