mapa

Kraj: Jihočeský
Okres: Strakonice
Katastrální území: Strakonice

GPS: 49°15'29.486"N, 13°54'3.889"E


kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 35221/3-3945

 

Národní kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 196

 



Strakonice

Na protějším břehu Otavy, oproti historickému jádru Strakonic, se dochoval stejnojmenný hrad. Hrad nahradil starší dvorec, který byl zachycen při archeologickém výzkumu. Stalo se tak mezi lety 1220 - 35, roku 1243 získal východní polovinu hradu řád maltézských rytířů, který si zde vybudoval komendu.

V první stavební fázi bylo zbudováno mohutné vodní opevnění, které využilo polohu hradu, který stojí na soutoku Otavy a Volyňky. Od severu hrad zajišťoval tok Otavy, od Východu tok Volyňky a západní a jižní stranu zabezpečil široký vodní příkop zčásti vysekaný do skalního podloží. Samotný hrad zaujal rozměrný podlouhlý prostor a měl patrně dvojitou dispozici. Po darování poloviny hradu johanitům došlo k stavebním úpravám. Hrad předělila silná zeď, doložená archeologicky. Komenda stála ve východní části a její součástí byl kostel sv.Vojtěcha (dnes sv.Prokopa) a zástavba okolo malého nádvoří. Románská zástavba západní části hradu není příliš známa, minimálně z části ho obíhal parkán. V 2.polovině 13.století se na hradě stavělo, patrně bylo přebudováváno opevnění. V jihozápadním nároží byla vystavěna mohutná čtverhranná obytná věž, na kterou na k východu navázal dlouhý palác přiložený k hradbě. Zhruba uprostřed západní strany byla do mohutné hradby vevázána okrouhlá věž, nazývaná Rumpál. Věž je vybavena břitem a původně měla dva ochozy. Nižší z nich, vysazený na kamenných krakorcích se dochoval.

V roce 1402 se pak stal majitelem celého hradu maltézský řád a jistě na objektu stavěl. Hrad musel být opravován po dobývání husitským vojskem v roce 1420, v témže roce se Strakonice staly sídlem velkopřevora.

Lépe je poznána až pozdně gotická stavební etapa, při které byla komenda výrazně přestavěna. Stalo se tak v době okolo přelomu 15. a 16.století. Vystavěna byla obdélná věž zvaná Jelenka na jižní straně, vedle starší věžice, přestavoval se i kostel. Do hradu byla zahrnuta i plocha na severu, přímo u Otavy a v severozápadním cípu byla vysunuta brána. Opevnění podél Otavy bylo vybaveno polookrouhlou baštou a baštovitým útvarem.

V 16.století byl hrad nákladně renesančně přestavěn pro reprezentační účely. Hradu uškodila třicetiletá válka, kdy byl vypleněn Švédy. Při opravách byly patrně sneseny některé věže. Upravovalo se i v 18. a 19.století. V letech 1939 - 40 byl upravován a přitom bylo znehodnoceno severní palácové křídlo.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika