Kraj: Plzeňský GPS: 50°2'31.978"N, 13°17'17.972"E Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 45277/4-1549 |
Západně od Rabštejna, severně podél přístupové komunikace, se nachází podlouhlá skalnatá vyvýšenina s pozůstatky středověkého opevnění. To bývá spojováno s v písemných pramenech doloženým hradem Sychrov, který se měl nacházet poblíž Rabštejna.
Východní část lokality se nachází pouhých 60m od západního konce Rabštejnského hradu a pouhých 100m od střepu velké Rabštejnské věže. Celková délka skalnatého hřbetu dosahuje 200m a na západním konci byl částečně odlámán. Skalnatý hřbet lemuje přístupovou komunikaci, kterou se do Rabštejna vstupovalo i ve středověku. Mezi komunikací a hřbetem stojí několik stavení, kvůli kterým byla skoro celá jižní část svahu odlámána. Přirozené skalní průrvy, přecházející ve svahu v malé rokle dělí lokalitu na tři části. Nejblíže Rabštejnu se nachází 65m dlouhá a zhruba 25m široká plocha na jejíž nejvyšší části se dochovala skalní sklípek neznámého stáří, který byl patrně zaklenut, čemuž odpovídá způsob sekání, kdy se směrem vzhůru půdorys sklípku zmenšuje. V horních partiích jsou zřetelné záseky pro zastřešení. Na západní straně plošiny se nachází drobné vyvýšeniny, snad pozůstatek šíjového opevnění. Následuje průrva upravená na příkop a zhruba uprostřed lokality vystupuje menší trojúhelná vyvýšenina. Je tak malá, že stěží mohla být využita pro obranu a zarazí především to, že nebyla odtěžena. Za další průrvou se nachází 60m dlouhá plošina s jednou vyvýšeninou, kterou se ze 3/4 obtáčí sníženina, která vypadá jako příkop a na jeho vnější straně ještě na východní a jižní straně probíhá valovitý útvar. Plocha je však poničena drobným lomem na kámen a není jasné, zda se skutečně jednalo o opevnění.
Jednoznačně nejvýraznějším pozůstatkem opevnění je mohutná věž, která stojí v jihovýchodním svahu první části. Dříve byla považována za hradní bergfrit, což nezvratně popřel výsledek dendrochronologického průzkumu dřev v původním uložení. Ty tuto věž datují až na počátek 16.století, což koresponduje i s podobou střílny a vnitřního uspořádání věže. Jediná dochovaná střílna míří do předpolí Rabštejnské Dolní brány. Že je věž součástí městského opevnění lze vyvodit i z její polohy na svahu a z výběhu hradební zdi, která od ní směřovala k předbraní Horní Rabštejnské brány.
Otázkou zůstává, zda celá lokalita vznikla původně jako hrad a poté byla využita jako předsunuté městské opevnění, nebo zda se jedná od počátku o stavbu ke kontrole přístupu k městu. Hrad Sychrov by pak musel být hledán jinde, například na dosud nedostatečně poznaném středověkém opevnění u obce Kotaneč, které se nachází pouhé 2km daleko.
Fotogalerie |
---|