Špilberk

Na dominantním kopci v těsném západním sousedství historického jádra Brna stojí barokní citadela přestavěná z původního středověkého hradu. Hrad byl založen snad již Václavem I. kolem roku 1240.

Hrad měl obdélný půdorys o úctyhodných rozměrem 90x55m. Uprostřed kratších stran až 2,5m silné obvodové hradby se tyčily věže. Západní válcová, doložená archeologickým průzkumem měla průměr 15m a zdi silné až 3,5m. Z protější východní obytné hranolové věže o rozměrech 14,2x13,2m se dochovala spodní část se zaklenutým přízemím. Vedle věží byly průjezdy, východní z nich se v raně gotické podobě dochoval. Jižně od hranolové věže stojí palác, který byl mnohokrát upravován a svoji dnešní podobu získal až v nedávné době. Na palác navazovala rohová budova a od ní poktačovalo jižní křídlo s valeně zaklenutým sklepem. V protějším rohu stály další budovy se sklepem, později sem byla zabudována barokní kaple. Budovy pokračovaly podél celého průběhu severní obvodové hradby. Okolo celé dispozice probíhal od přelomu 14. a 15.století parkán. Dodatečně byla k severovýchodnímu nároží přistavěna do plochy parkánu pětiboká věžice.

Následovalo několik oprav a přestaveb. V roce 1578 hrad vyhořel a asi 15 let zůstal v troskách. Po roce 1593 byl opravován a výrazně se posílila jeho obranyschopnost.

Po roce 1639 přišla razantní barokní přestavba. Okolo hradu byl budován bastionový krunýř. Čtyří bastiony zabezpečily nároží a výrazně byl zabezpečen východní vstup. Opevněné město a hrad byly propojeny krytou chodbou. Hrad odolal švédskému obléhání v roce 1643. Po celou dobu se urychleně vylepšovalo opevnění města i citadely. V roce 1645 ke městu přitáhlo švédské vojsko a po čtyři měsíce se pokoušelo město dobýt. Následovala velkolepá přestavba, po které se z města a hradu stala řádná bastionová pevnost, která později odolala obléhání pruským vojskem.

V roce 1783 začal Špilberk plnit i funkci pevné věznice pro zvlášť těžké zločince. K dobytí města i Špilberku přeci jenom došlo, stalo se tak v roce 1805, aniž by se obránci pokusili o obranu. Francouská vojska vedená císařem Napoleonem město obsadili a nevýrazně opravili jak městské opevnění, tak i opevnění Špilberku. Pevnostní úpravy dále probíhaly až do poloviny 19.století, kdy byla pevnostní funkce zrušena.