Veřejová skála

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála, spojený s pověstí o blanických rytířích. Skalní útvar podélného tvaru nevykazuje žádné stopy úprav pro zástavbu. V jeho předpolí se však nachází doposud nedatované opevnění. Nečetné nálezy keramiky pocházejí z 13. až 15.století. Náhodný nález železného meče z přelomu 14 a 15.století je spjat patrně s doloženými vojenskými operacemi z počátku 15.století.

Opevnění se skládá ze tří mělkých příkopů, které jsou doplněny mezilehlými valy, vzniklými patrně z vyházené zeminy. Vnější méně výrazný příkop a jen nepatrný val se stáčí na svých koncích kolmo směrem ke skalnímu útvaru. Severovýchodní úsek není, kromě svého počátku, patrný. Jinak je tomu v jihozápadním úseku, kde lze pozorovat val vedoucí k severozápadu, který se postupně mění v terasu. Vede až k úrovni severozápadního konce Veřejové skály a končí na hraně vedlejšího menšího skalního výchozu. Vnitřní z vnějších příkopů je mohutnější a stejně tak i vnitřní val, který ho doplňuje. Obdélná plocha mezi příkopy nenese žádné pozůstatky zástavby. Stejně je tomu tak i ve větší vnitřní sedlovité ploše mezi valem a skálou. Opevněn je i samotný přístup na skálu, kde se nalézají dvě rozsedliny těsně za sebou, které lze považovat za příkopy.

Celá situace není z fortifikačního hlediska příliš výhodná. Terén se vlastně až k střednímu příkopu a valu svažuje severozápadním směrem. Výhodný není ani jen mírně svažitý terén na bocích opevnění. Jedinou dobře hajitelnou polohou je vrcholová plošina samotné skály. Z tohoto důvodu není pravděpodobné spojení této opevněné plochy s obléháním z roku 1402 známým z písemných údajů. Pro velké pravidelné vojsko by objekt nepředstavoval problém a jeho dobytí by neprobíhalo formou obléhání. Písemné prameny pravděpodobně popisují dobývání hradu na vrcholu Blaníku.