Vimperk

Hrad přestavěný na zámek s unikátní předsunutou baštou nad stejnojmenným městem. První písemná zmínka o hradu je predikát z roku 1264.

Hrad byl založen na skalnatém cípu ostrohu vybíhajícího z mírně stoupajícího návrší. Zhruba oválná plocha byla od severu a od severovýchodu vymezena příkopem a náspem, který na vnějšku doplňoval další příkop, dochoval se ve své západní části. Nad vnitřním příkopem se tyčila obvodová hradba, která se také v dlouhém úseku dochovala v částečně přestavěné podobě dodnes. Asi od počátku ji v některých úsecích doplňoval parkán. Zhruba uprostřed severního průběhu hradby se nachází zazděný, ale dobře patrný hrotitý portál původního vstupu. Protože se nachází nad příkopem již v místech na svahu, vedla k němu přístupová cesta po zbudovaném náspu. Z vnitřní zástavby nejstaršího hradu se dochoval především čtverhranný donjon zvaný Vlčkova věž, který stojí v nejlépe chráněné pozici na skalce v cípu ostrohu. V přízemí je donjon sklenut čtyřmi poli křížové klenby na střední pilíř. K severovýchodu od donjonu vybíhala hradba vnitřního jádra, která obklopovala lichoběžný vnitřní hrad. Podél severozápadní strany vnitřní hradby stály budovy a archeologicky zjištěná jihovýchodní strana byla také zastavěna křídlem budov.  Ještě ve 13.století byl hrad přestavován, nahrazena byla západní hradba. Novou hradbu zpevnila v severozápadním cípu stojící plná věžice. Další věžice doplnily starší hradbu na severovýchodě, severu a jihovýchodě. Vedle severozápadní věžice byla postavena podsklepená budova. Přestavěn byl i palác.

Při výrazné pozdněgotické přestavbě byl přeložen vstup na východ, kde jej zajistila vysoká čtverhranná branská věž. Přestavěna byla jižní část hradu, kde došlo k výstavbě trojprostorové budovy. Vedle ní byl vystavěn dělostřelecký ochoz. Přestavby se dočkal i donjon a došlo k výstavbě několika menších patrně provozních budov, k hradu bylo přivedeno městské opevnění, cestu svahem mezi hradem a městem přehradila branská věž. S rozvojem dělostřelectva bylo potřeba řešit nevýhodnou pozici hradu, který stál pod severním návrším. Situaci byla řešena radikálně výstavbou samostatné dělostřelecké pevnosti, předsunuté bašty zvané Haselburk. Nutnost ovládnutí nebezpečné plochy vedla k podlouhlému, podkovovitému tvaru bašty, která umožňovala vějířové postřelování celého okolí. K hradu přivrácené straně stojí mohutná okrouhlá bateriová věž s průměrem 14m. Původně měla tři zděná a jedno hrázděné? patro, dodnes se dochovala do výšky dvou pater. Vstup vedl od hradu přes padací most do hrotitě zaklenuté brány. Mohutná hradba bašty dosahuje až 8m a prolamují ji dělostřelecké komory. Celou baštu doplňovala slabá vnější hradba, dochovaná v malých úsecích na východní straně.

V letech 1530-60 byl hrad zámecky přestavěn v duchu renesance. V roce 1619 byl zámek dobyt a poničen, následně při obnově v letech 1622-24 vznikla nová zámecká část na severovýchodní straně. Dnešní podobu zámek získal při přestavbách v 18. a 19.století.