Kraj: Jihomoravský GPS: 48°53'33.742"N, 15°48'37.101"E Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 28917/7-6897
Národní kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 284 |
Na skalní ostrožně nad pravým břehem Dyje stojí rozsáhlý hrad, přestavěný na zámek. Kdy zde bylo postaveno první opevnění není jisté. K roku 1100 je zmiňován v Kosmově kronice, předpoklad, že zde stálo raně středověké hradiště, však není potvrzen. Minimálně na ploše předhradí nebyla objevena žádná keramika starší než ze 13.století.
Ostroh od severu vymezuje téměř kolmá skála k řece Dyji, na jižní a východní straně sráz spadá do údolí potoka, který se východně pod zámkem vlévá do Dyje. Jediná přístupná je východní strana.
Kamenný hrad byl založen patrně před polovinou 13.století. Nejdříve byla postavena mohutná hranolová věž (12x10m) na skále v nejchráněnější poloze. Na věž navazovala 2m široká zeď, která obepínala rozsáhlou plochu o 100x35m. V čele východní přístupné strany byl do hradby zakomponován nevelký (průměr 8m) okrouhlý bergfrit s břitem. Vedle bergfritu stála brána. Podél severní strany stál dlouhý obytný palác. Před čelem probíhal příkop vzniklý přitesáním skalní rozsedliny. Z nejstarší fáze se dochovalo jihozápadní nároží s jižním průběhem obvodové hradby a část severovýchodního suterénu obytného paláce. Ke konci 13.století bylo kamennou hradbou (z velké části dochovanou) přihrazeno předhradí, jehož vstup chránila do dneška dochovaná hranolová věž. Příkop vzniklý opět ze skalní rozsedliny chránil předhradí od východu.
V polovině 14.století byl vybudován nový palác, ze kterého se dochovala část sklepů. Stará zadní obytná věž byla patrně přestavěna na kapli. Hluboko v severní skále byla postavena hranolová věž, která sloužila k odběru vody z řeky. K věži vedl dřevěný krytý most.
Okolo přelomu 14. a 15.věku bylo posilováno opevnění. Na jižní straně byla postavena nová obranná linie. Jen metr široká hradba obepnula celou jižní stranu i východní opyš a vytvořila tak parkán zpevněný dovnitř otevřenou věží ve východním zalomení hradby.
Po husitských válkách bylo opevnění až do konce století posilováno. Parkánová hradba byla zvýšena a zesílena šesti dovnitř otevřenými věžemi vystupujícími před hradbu. Zřízen byl ještě další, dolní parkán. Byl vyhlouben další příkop a mosty přes příkopy zajistila nová věž.
Na počátku 16.století bylo zvětšeno předhradí o velkou budovu, přestavěny mosty přes příkopy a zřízen barbakán na skalisku mezi příkopy. Obranyschopnost zlepšilo také navýšení čelní hradby předhradí. V renesanci byl přestavěn zadní hrad a poté předhradí, zastavoval se horní parkán.
Za třicetileté války bylo posilováno opevnění. Podél dolní parkánové zdi byl nasypán val s plochou korunou, který umožňoval navezení děl. Celkem třikrát byl za třicetileté války Vranov obléhán švédským vojskem. Roku 1665 hrad vyhořel.
Po roce 1680 byl hrad razantně přestavěn na barokní zámek. Na místě bývalého hradního paláce vyrostl trojkřídlý zámek. V místech kaple vznikl sál předků se sochami a malířskou výzdobou. Současně byla na severním výběžku ostrohu postavena nová hradní kaple. A staví se dále i v průběhu 18.století. Z bývalého hradu mnoho nezbývá, přes všechny přestavby si však zámek uchovává hradní dispozici a podobně jako hrad je i zámek výraznou dominantou celého okolí.
Fotogalerie |
---|