Povydří

Kdysi téměř nepřístupné údolí se nazývalo Klářino, ožilo v době kůrovcové kalamity. V roce 1888 byla podél pravého břehu Vydry vybudována Modravská cesta, sloužící jako svážnice pro odvoz vytěženého dřeva. Vžitý název Povydří se poprvé objevil v Baštově turistickém průvodci z roku 1908.

Vydra vzniká ze tří potoků protékajících Modravou, nejprve se Filipohuťský potok vlévá do Modravského a od jeho soutoku s Roklanským se říčka nazývá Vydra. Na téměř 12km dlouhém úseku Vydry mezi Modravou a Čeňkovou Pilou klesne tok řeky o 370m. Nejkrásnější částí povydří je úsek mezi Antýglem a Čeňkovou pilou.

Velká část je prohlášena I. ochrannou zónou národního parku. V roce 1975 zde byla zřízena naučná stezka. Cestou lze vidět mnoho zajímavostí. Například viklany, tzv.obří hrnce, dravý tok řeky protékající kamenným údolím a nad ním se na svazích tyčí skalní masivy s viklany (skály Baba, Panna a Mnich) a řada kamenných moří. Pod Čeňkovou pilou se Vydra stéká s říčkou Křemelnou, odkud pak nese jméno Otava. Zhruba uprostřed Povydří, tok přemosťovala tzv. Klostermannova lávka, která byla roku 2012 nahrazena 30m dlouhým Klostemannovým mostem.