Karlštejn - obléhací opevnění

Hrad za svou existenci čelil obléhání pouze jedinkrát v roce 1422, když jej oblehli husitská vojska. Obléhání patří ke klíčovým událostem rané fáze husitských válek. Husité se k náročnému vojenskému podniku odhodlali z několika důvodů. Chtěli se zmocnit pevnosti, která ve středních Čechách setrvala jako poslední význačný opěrný bod katolické strany, dobytí by v sobě mělo velký kus prestiže a opomenout nelze ani na bohatství, které bylo na hradě uschováno. Hrad oblehli pražané, ke kterým se připojilo polsko-litevské vojsko Zikmunda Korybutoviče. K obléhání se vztahuje několik písemných pramenů, popisující jeho průběh i detailní výčet palby z děl a praků. Dobývání nemělo pasivní formu, ale o hrad se tvrdě bojovalo. Započalo v květnu a ukončeno bylo v listopadu 1422. Několikaměsíční obléhání bylo nakonec vyřešeno mírovou smlouvou, hrad se tedy dobýt nepodařilo.

Stopy po obléhání se dochovaly celkem ve dvou polohách, na vrchu Hankovci a na vrchu Javorka. Obléhatelé jistě obsadili i Kněží horu a jižní Plešivec, zde se ale žádné stopy nedochovaly. Povrch Kněží hory byl přetvořen hospodářskými úpravami (vinice), dále se zde nachází dva lomy na kámen a posledním velkým zásahem byla stavba vodárny.

Na vrchu Javorka, západně od hradu, se dochovala pevnůstka nezvyklého tvaru (snad vystavěná Litevským vojskem) a pod ní se nachází praková plošina, ze které se střílelo patrně na Vodní věž. Pevnůstka se skládá z jádra, ve kterém se uplatňují dva příkopy a dvě zarovnané plošiny. K jihu je k pevnůstce přihrazen menší prostor vymezený nízkou terasou. Svah sbíhající k východu je v jednom místě přetnut útvarem, který může též souviset s obléháním. Palpost umístěný ve svahu jižně od pevnůstky má rozměry 10,7 x 5,4 m, delší stranou je orientován proti hradu.

V cípu Haknovce, východně od hradu se dochoval celý komplex obléhacích aktivit. Jeho jádrem je dvojice rozměrných prakových plošin o rozměrech 18 x 8 m a 16 x 8 m. Proti hradu jsou zajištěny valovitými útvary, které byly v literatuře interpretovány jako výsypky protizávaží, ale daleko pravděpodobněji se jedná o krytí plošin s praky. Přístup po šíji je zajištěn příkopem s vnitřním valem (platformou). Další podobný prvek ve formě okopu se nachází proti hradu. Celý komplex byl patrně ohrazen po celém obvodu, tato linie je ale viditelná pouze v části obvodu a má podoby nevýrazné terasy. Zajímavá je situace ve snížené poloze, severovýchodně pod subkomplexem s prakovišti. Nachází se zde spočinek, který je pro obléhání ideální, ovšem v pozdější době zde byl otevřen lom na kámen, který případné pozůstatky obléhacích prací zcela setřel.

Průzkum vrchu Plešivec vyzněl negativně, i když je vysoce pravděpodobné, že i ten obléhatelé obsadili.