Klečkov - nejisté obléhací opevnění

Zhruba 450 m od jádra hradu Klečkov a 300 m od vnějšího příkopu jeho předhradí se nachází zajímavé opevnění, které je vykládáno buď jako předsunutá bašta hradu, případně jako obléhací opevnění.

Opevnění obsadilo cíp plošiny, za kterou terén strmě padá skalnatým hřbetem dolu k hradu, který je postaven na výběžku tohoto hřbetu nad meandrem Bělé. Převýšení nad hradem činí závratných 100 m. Zajímavé je to, že opevnění nezaujalo nejvyšší místo, které se nachází přímo nad vyústěním skalnatého hřebínku, který sestupuje k hradu, ale o několik desítek metrů jižnější polohu s výrazným skalním útvarem. Fortifikace sestává z valu, který na vnější straně lemuje příkop. Má tvar poloviny kruhu a přimyká se k terénní hraně, za kterou svah (částečně skalnatý) velmi prudce klesá. V jižní části se nachází proluka, za kterou val i příkop pokračuje jen několik metrů k východu až k terénní hraně. V severozápadní části valu se nachází několik metrů široká sníženina. Ve vnitřním prostoru o rozměrem 30 x 20 m, nejsou patné žádné stopy po zástavbě. V západní části se nachází menší výběžek, který končí u skalky.

Lokalita je nejčastěji považováno za obléhací tábor z pokusu o dobytí hradu v roce 1440. Hrad tehdy odolal a padlo pouze jeho předhradí. Tato interpretace však naráží na několik okolností, které ji znevěrohodňují. Především je její umístění pro obléhatele velmi nevhodné. Střelba dolu na hrad by z ní byla velmi problematická, snad i nemožná. Ve vnitřním prostoru se nenachází žádné relikty, který jsou pro obléhací tábory typické a celková podoba nemá u nás žádnou analogii. Je nesnadné nalézt jakoukoli výhodu, kterou by její stavba pro obléhatele přinášela, snad jen kromě vizuální kontroly hradu a okolí.

Další interpretací objektu je představa, že jde o předsunutou baštu hradu. Pro obranu hradu by příliš smysl neměla, ovšem mohla by sloužit především k vizuální kontrole širokého západního okolí, na které není z hradu vidět. Velmi problematické by však bylo komunikační spojení s hradem. V některých místech by se strmý svah musel překonávat pomocí soustavy řebříků. Podobné analogie lze nalézt, zaráží ovšem to, že opevnění nezaujalo nejvyšší a nejvhodnější místo u vyústění skalního hřebenu, po kterém lze sestoupit směrem k hradu. Pokud by se mělo jednat o předsunutou baštu, tak by se dala očekávat mohutnější fortifikace, která je v porovnání s obrovskými šíjovými příkopy hradu zanedbatelná.

Další hypotetickou interpretací by mohlo být vysvětlení objektu jako zaniklé opevněné panské sídlo - tvrziště. Vzhledem k dochované podobě lokality se mi zdá jako nejpravděpodobnější. Problematické by v tomto případě nebylo umístění lokality mimo skalní hřebínek, protože komunikační koridor s hradem by nebylo potřeba řešit. V případě samostatného panského sídla by naopak umístění nad strmými, téměž kolmými svahy mělo smysl. Menší mohutnost fortifikace by této interpretaci také neodporovala.