Valy u Prosíček

V těsném sousedství silnice z Ledče na Leštinu, poblíž Prosíček a Číhoště se dochovala část raně novověkého polního opevnění. Lokalita se nachází téměř v rovině, v poloze s pomístním názvem Valy. Prostor jižně od opevnění slove Na sečích, na západě se dochovalo toponymum Na zabitém, jejich spojení s opevněním je lákavé, leč neprůkazné.

I když je lokalita známá velmi dlouho, teprve nedávno byla uvedena do odborné literatury. Podle starého nákresu z 30. let 19.století, a také podle parcelní hranice zobrazené na stabilním katastru, se původně jednalo o obdélné opevnění, které mělo na všech nárožích bastion. Do dnešních dnů se v dobrém stavu dochoval pouze jihovýchodní bastion a z něj vybíhající kurtiny k severu a západu. Druhým dochovaným bastionem je bastion na severovýchodě, ten je ale velmi poškozen a nad povrch terénu vystupuje pouze několik desítek cm. Zbylá část opevnění byla kvůli zemědělské činnosti rozvezena a maximální výška prakticky neviditelných konvexních linií podél severní strany dosahuje proti vnějšímu prostoru výšky maximálně 40 cm, západní strana je rozvezena zcela do roviny. Celkově se z původního opevnění dochovala zhruba třetina. V nejlépe dochované jihovýchodní části má dosud koruna valu oproti vnitřní ploše výšku až 2,4 m, nad dno příkopu se zdvihá o 3m a šířka valu činí zhruba 8 m. Na vnější straně probíhá příkop, který má maximální hloubku 1,8m proti vnější straně.

Dosud není přesně známa doba výstavby opevnění, podle jeho formy a několika analogií lze téměř jistě počítat s dobou výstavby během třicetileté války. O něco přesněji lze datovat zánik západní části. Na mapě stabilního katastru, I. i II. vojenském mapování je objekt zakreslen v úplnosti. Poslední mapa, kterou jsem zachytil a kde je objekt neporučený je mapa kultur z 80.let 19. století. Na leteckém měřičském snímku z roku 1938 je reduta na západě již rozvezena.