Bechyně - obléhací opevnění

Jižně od hradu v Bechyni, na širokém ostrohu, který vytváří soutok Smutné s Lužnicí, se dochovaly pozůstatky po husitském obléhacím táboře.

V letních měsících roku 1428 k Bechyni přitáhly husitské houfy a oblehly město, podle písemných pramenů ze čtyř stran. Pozice severně, západně a východně od města již byly dávno setřeny postupným vývojem města, jižní strana za říčkou Smutnou však byla zástavbě uchráněna a tak se zde mohl dochovat rozsáhlý obléhací areál.

Téměř 4,5 ha rozsáhlá plocha je zde vymezena na přístupné Západní a jihozápadní straně velem s vnějším příkopem. Linie vede od severní terénní hrany nad srázem ke Smutné k jihu a poté se stáčí k jihovýchodu a následně končí u východního svahu do údolí Lužnice. Severní a východní svahy jsou natolik strmě, že zde fortifikace mohla mít jen lehkou formu, která nezanechala do dnešních dnů žádné stopy. Západní strana je přístupná po rovině, proto byla linie zpevněna dvěma čtverhrannými baštami, které výrazně předstupují a umožňují tak flankování. Do nedávna byla na jihozápadní straně předpokládána ještě jedna bašta, naším nedávným průzkumem jsme ale odhalili, že se jedná o torzo výběžku menší přihrazené plochy na samém jihu celého tábora. Vzhledem k tomu, že obléhání probíhalo v letních měsících, není ve vnitřní ploše mnoho pozůstatků po zahloubených stavbách, které se nacházejí na lokalitách, které byly využívány k obléhání ve chladnějších částech roku. Čím je ale zdejší tábor unikátní, je soustava prakovišť a střeleckých pozic při severní terénní hraně. Dochovaly se zde minimálně tři prakoviště a několik míst, kde se nacházely větší lafetované zbraně. Vzdálenost k obytným částem hradu zde činí přibližně 250 m. Po necelých 4 měsících obléhání se město vzdalo.